Narozen 1965 v Brně, v letech 1983–1988 zde studoval Vědu o výtvarném umění (Masarykova univerzita). V Brně působil rovněž pedagogicky a to na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického (zejména v Ateliéru intermediální a digitální tvorby) a na Janáčkově akademii múzických umění. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se dlouhodobě věnuje také hudbě a projektu fyzického básnictví.
Tereza Vinklárková (1996, Havířov), známá také pod pseudonymem Gloriya Komarova, pracuje se širokou škálou uměleckých disciplín jako jsou performance, videa, scénografické instalace a designové objekty. Absolvovala v Ateliéru intermédií na FaVU VUT v Brně, kde pokračuje v doktorandském studiu. V roce 2017 se zúčastnila stáže v ateliéru Installation and Sculpture na estonské akademii umění v Tallině a v následujícím roce stáže na KASK v Gentu. Svoje díla prezentovala na několika skupinových výstavách, jako například Písek ve stroji v galerii PLATO (2020), Kořínky míří dolů, rostlinka stoupá vzhůru v galerii Hraničář v Ústí nad Labem (2023) nebo Bodies On The Edge Of The Echo Chamber v rámci výstavního cyklu Eternal Maze v Jedna Dva Tři Gallery v Praze (2023). K jejím samostatným výstavám patří Too Cool To Pretend To Care v galerii Umakart v Brně (2020) či The Spell of an Unspoken Promise v Galerii TIC v Brně (2022). Je členkou uměleckého kolektivu lilky_60200 a brněnské kurátorské platformy Cejla.
Narozen 1977 v Praze, zde vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara a později také Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (Katedra režie, Katedra animované a multimediální tvorby). Mezi lety 1993–2000 byl členem rapové skupiny WWW, současně byl jedním z průkopníků české graffiti scény (tvořil pod pseudonymem Skarf, Scraf, nebo TCP crew). Kromě působení v oblasti autorské režie je Jan Zajíček autorem mnoha hudebních videoklipů, televizních spotů, nebo hudby k několika filmovým titulům. Je držitelem mnoha cen (např. čestné uznání Festivalu Eurovideo 99, Malaga, Španělsko, 1999; cena za nejlepší studentskou kolekci festivalu, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, 2003; cena Akademie populární hudby Anděl za nejlepší český videoklip roku 2007). V minulosti působil rovněž pedagogicky na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.
Narozen roku 1989 ve Zlíně, absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v Ateliéru sochy u Jaroslava Róny a následně Ateliér intermediální tvorby u Tomáše Vaňka. Účastnil se stáží pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové (UMPRUM), Ruth Noack (AVU) či Isaaca Juliena a Vadima Fishkina (Univerzita umění a designu v Karlsruhe) a uměleckých rezidencí ve Španělsku (The New Dictionary of Old Ideas, Hablar En Arte, CentroCentro, Madrid), Rumunsku (The New Dictionary of Old Ideas, The State Silk Museum, Tbilisi) a Jordánsku (Spring Sessions, Amman). Jiří Žák pracuje zejména s pohyblivým obrazem a jeho práce vykazují esejistické rysy. Vychází především z postkoloniálních studií, a tyto metody aplikuje na vztah postkomunistických zemí ve východní Evropě k mimoevropským regionům. Zabývá se rovněž vzájemnými vazbami mezi médii a politickou mocí a jejich dopadem na společnost. Spolupracuje rovněž s dalšími umělci jako jsou Matěj Pavlík nebo Kateřina Žák Konvalinová a je členem kolektivu Ateliér bez vedoucího a redakce Artyčok TV. Podílí se realizaci takzvaných audiovizuálních esejí, na nichž spolupracuje zejména s filmovým teoretikem Jiřím Angerem. Žákova díla byla mimo jiné vystavena v rámci cyklu „Start-Up“ v Galerii hlavního města Prahy nebo na výstavě SKIP the LINE! Populizm i obietnice współczesności v rámci Biennale Varšava v Polsku. V roce 2015 se stal laureátem ceny EXIT, v roce 2017 byl finalistou soutěže Jiné vize na festivalu PAF v Olomouci a roku 2020 byl jedním z Laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Narozen roku 1997 v Rožnově pod Radhoštěm. Po studiu filmové teorie se začal věnovat vlastní tvorbě v Centru audiovizuálních studií na FAMU. Ve své umělecké praxi se zabývá propojením vědy a fikce s důrazem na imerzi a užití digitálních vizuálních efektů. Vystupuje jako součást hudebního projektu For All The Flesh s živými videoprojekcemi.