Showing 3055 results

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Obrázky (1989, autorkou Lucie Svobodová)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Cesta (1993, autorkou Lucie Svobodová)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Viděno vzduchem (2003, autorkou Pavla Sceranková)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Konec jedince (2002, autorem Jan Zajíček)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Parkovací smyčka (2009, autorkou Pavla Sceranková)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Kapusta (2006, autorkou Pavla Sceranková)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Turista (2007, autorem Tomáš Hrůza).

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Mumlava (1978, autorem Miloš Šejn)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Wilsonova svatba (1972, autorem Jan Ságl)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Džbány Franze Maxery v hospodě U Lojzy (1973, autorem Jan Ságl)

Akviziční żpráva audiovizuálního díla Braunův betlém (1985, autorem Miloš Šejn)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Musica Picta – Hodina slavnosti (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Musica Picta – Čas tance (1989, autorem Radek Pilař)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Musica Picta – Čas radování (1985 – 1991, autorem Radek Pilař)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Musica Picta – Čas veselosti (1989 / 1991, autorem Radek Pilař)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Jednou ráno (1994, autorkou Elen Řádová)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Dead or Alive 2 (2001, autorkou Petra Vargová)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Pinup (1963 – 1990, autorem Radek Pilař)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965 – 1985, autorem Radek Pilař)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Vrána a vejce (2023, autorkami Roberta Fehérová a Nela Kollertová)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Was ist Kunst? (2023, autorem Vladimír Turner)

Akviziční zpráva audiovizuálního díla I’m Doing Great (I’m Doing Great) (2023, autorkou Tereza Kalousová)

V roce 2001 pobýval Jan Jedlička na uměleckém rezidenčním pobytu v nově otevřeném konferenčním středisku Centre for Global Dialogue švýcarské pojišťovny Swiss Re, které bylo vystaveno v malém městě Rüschlikon nedaleko Curychu. Jeho úkolem bylo uměleckými postupy zachytit první provozní rok tohoto centra. Pro konferenci, která měla zahájit sérii dalších na téma klimatických změn, natočil Jan Jedlička krátkou znělku. Minutový snímek, v němž se vyfukuje červený balónek, humorně i výstražně vystihoval pointu klimatických konferencí zaměřených na znečištění ovzduší a oteplování planety. Později byl snímek uváděn spolu s dalším stejnojmenným Jedličkovým filmem, v němž byl zaznamenán apelační projev švýcarského aeronauta, psychiatra a propagátora solární energie Bertranda Piccarda, který tuto konferenci zahajoval. Snímek byl prezentován na retrospektivní výstavě Jana Jedličky v Galerii hlavního města Prahy v roce 2021. Přibližná délka audiovizuálního díla je 1 min 15 s.

V rámci rezidenčního pobytu v konferenčním středisku Centre for Global Dialogue švýcarské pojišťovny Swiss Re, které bylo vystaveno v malém městě Rüschlikon nedaleko Curychu, natočil v roce 2001 Jan Jedlička krátký film, jenž byl dílem záznamem konferenčního příspěvku švýcarského aeronauta, psychiatra a propagátora solární energie Bertranda Piccarda a dílem obrazovou esejí. Jedlička ve svém vizuálně střídmém filmu s vtipem nakládá s představou o hrdinství, která provází lidské pokusy vzlétnout. Díky tomu Piccardovo humanisticko-environmentální poselství vyznívá bez patosu. V asynchronním pojetí zvuku a obrazu Jedlička nachází prostor pro vlastní komentář a dociluje tak nadsázky, kterou pozvedá původně zakázkové snímky na svébytné umělecké filmy. Snímek byl prezentován na retrospektivní výstavě Jana Jedličky v Galerii hlavního města Prahy v roce 2021. Přibližná délka audiovizuálního díla je 5 min 23 s.

Dvě cívky 16mm materiálu malované štětcem přes průhledný, částečně seškrábaný obraz (dětský loutkový televizní pořad), vytvořil Radek Pilař kolem roku 1963 inspirován filmy Normana McLarena. Částečně jde o volnou gestickou malbu napříč okénky filmu, jinde je zřejmá animace barevných skvrn a čar. Film byl vytvořen na hudbu skupiny Modern Jazz Quartet (konkrétní skladba neznámá), avšak bez přímé synchronizace zvuku a obrazu. Třetí cívka obsahuje jednoduché animace vyškrabované do podložky nevyvolaného černobílého negativu. Filmy byly v 60. letech prezentovány pouze úzkému okruhu návštěvníků Pilařova ateliéru. Neměly název, nejsou opatřeny zaváděcím pásem a titulky, v pozdějších letech byly využívány v jiných dílech i v různé orientaci a směru promítání cívky. Kolem roku 1984 Pilař materiály využil pro videoexperimenty na formátu Betamax, z nichž později vznikla videopráce uváděná jako „Barvy”, nebo „Barvy, 1965”. Pod tímto názvem byl kolem roku 2020 několikrát uveden i první díl barevného 16mm materiálu. Kromě toho existuje z poloviny 80. let řada videozáznamů, v nichž Pilař experimentuje s další animací ručně vyškrábanou na film (především základní geometrické obrazce), která se však na filmovém materiálu nedochovala. Datace těchto materiálu nelze přesvědčivě potvrdit a je i možné, že jde o filmy vytvořené na animačních dílnách, které Pilař vedl.