Showing 3175 results

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Snímek Sněm věcí se odehrává v dystopické krajině v okolí česko-polských hranic u Kralického Sněžníku. Místo obývají vedle turistů bloudících v mlze také zvláštní bytosti reprezentující civilizační dopady na krajinu. Trojice těchto entit, které jakoby vznikly z odpadu odhozeného do blízkého křoví, sedí okolo táboráku a zpola srozumitelnou řečí o něčem rokuje. Jejich řeč, digitálně modifikovaná, připomíná jakousi pivní břichomluvu. Snímek tak humorně paroduje záleskou i turistickou kulturu, která se navzdory lásce k přírodě rovněž neblaze podepisuje na krajině. Jakub Tulinger snímek vytvořil v kombinací 3D animace a volně dostupných snímků z google maps, které tam nahráli turisté. K vytvoření díla jej inspirovala nová výstavba návštěvnické infrastruktury v blízkosti Kralického Sněžníku a otázka, jak zvýšený nápor turismu ovlivňuje živoucí ekosystém. Snímek byl ústřední součástí Tulingerovy výstavy nazvané Říkat jí Mixér (GVUN Kabinet, 2024). Rovněž byl vybrán do soutěže Jiné vize CZ Přehlídky filmové animace a současného umění Olomouc (2023). Přibližná délka filmu jako verze pro uvedení v kinech je 15 min 44 sec.

Studie Slovo vznikla improvizovaně ve druhé polovině 80. let se zapojením návštěvy přátel v bytě Pilařových. Sestává z několika záběrů, v nichž různí mluvčí ilustrují vybraná slova jednoduchou akcí – pravda ukazováčkem na ústech, štěstí hrací kostkou v ústech, a podobně. Jde o soukromou studii, v níž Pilař neformálně testoval zcela nový způsob vyjadřování – svým charakterem spíše konceptuální. Ten byl odlišný od vyjadřování výtvarného, které mu bylo dlouhodobě vlastní. Video bylo natočeno původně na analogový videoformát, dochovaná verze je zdigitalizována z formátu Digital Betacam. Přibližná délka audiovizuálního díla je 1 min 49 s.

Sken filmu audiovizuálního díla Neznámý zůstal neznámý (1976, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Hranice - otázka bez odpovědi (1977, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Hanibalova svatba (1974, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík). Na rozdíl od autorizované reprezentace tento sken obsahuje rovněž záběry z cesty Lumíra Hladíka do východoněmeckého Warnemünde.

Sken filmu audiovizuálního díla Zmenšil jsem průměr Země (1977, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Rituální vražda pitomého úsměvu (1976, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Můj osobní „nekonečný” vektor (druhá polovina 80. let, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Dům daleko (2003, autorem Martin Ježek)

Sken filmu audiovizuálního díla Wilsonova svatba (1972, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Džbány Franze Maxery v hospodě U Lojzy (1973, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Klukovice, Bondy (1974, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Samizdat (1972, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Zkušebna v Argentinské (1973, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl).

Sken filmu audiovizuálního díla Underground (1972, autorem Jan Ságl).

Sken filmu audiovizuálního díla Echo-Vocis Imago (1994, autorem Jan Jedlička)

Sken filmu audiovizuálního díla Už nikdy tenhle balvan (1978, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Náš očistec (2020, autorem Martin Ježek)

Sken filmu audiovizuálního díla Bosákové hody (1972, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Suchá u Nejdku (1972, autorem Jan Ságl)

Film Jan Ságla zaznamenáva koncert rockové skupiny The Plastic People of the Universe ve Skále u Humpolce, kde na začátku 70. let hudebníci pracovali jako dřevorubci. Ságl se ve filmu téměř bezvýhradně soustředil na výrazy obličeje, gesta a pohyby aktérů - velké expresivní detaily s přímým osvětlením doplňoval klidnějšími záběry hrajících hudebníků. Stejně jako v ostatních filmech daného období akci natáčel na kameru Eumig Super-8, s kterou začal pracovat v roce 1971 na podnět výtvarného kritika Pierra Restanyho. Díky minimálnímu střihu film obsahuje veškerý, chronologicky natočený materiál, což vypovídá o Ságlově intuitivním citu pro spontánní kameramanské gesto. V roce 2016 byl film uveden na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě (programová sekce Dílny). Přibližná délka díla je 6 min 59 s.