Showing 2792 results

Film Bosákové hody zaznamenává akci privátního charakteru, která byla uspořádána v bytě manželů Němcových v Ječné ulici v Praze. Iniciátorem akce byl Ivan M. Jirous, držitel rodinného receptu na přípravu knedlíků. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu filmu dominuje happening přeměřování jídla členy Křižovnické školy – Janem Steklíkem a Karlem Neprašem. V roce 2016 byl film uveden na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě (programová sekce Dílny). Přibližná délka audiovizuálního díla je 8 min 50 s.

Video, v němž se dva muži – jeden z nich je v obleku, druhý je nahý – věnují každodenním raním úkonům ve společné koupelně, natočil Radim Labuda jako svou první videoperformance. Ranou tvorbu Radima Labudy charakterizuje zájem o dynamiku partnerských i širších společenských vztahů, o znázornění mocenských vazeb dominance, podřízení, ale i subverze. Znázornění tělesnosti, včetně nahoty, může podle kontextu implikovat sebepřijetí, upřímnost, rozhodnost, stejně jako jindy nedostatečnost či znejistění. Dílo vzniklo u příležitosti kolektivní výstavy Martinů Reloaded kurátorky Kateřiny Fojtíkové (Akademie múzických umění, Sál Bohuslava Martinů, Praha 2003), kde vystavující umělci a umělkyně (Adéla Babanová, Pavla Sceranková, Daniel Pitín, Kateřina Závodová) vytvořili videa na stejný hudební fragment z díla Bohuslava Martinů. Přibližná délka audiovizuálního díla Bez názvu, které autor čistě z praktických důvodů někdy nazýval podle zmíněné výstavy, je 2 minuty.

Ve snímku Beyond Anachronism: Eons of the Binary (Film) se jeho autor Claude Johann Čierny ptá „Co se stane, když se technologie minulosti setká se současností? Může vytvořit nějakou novou úroveň významu?”. Ve snaze zbavit analogový film nánosů nostalgie, zkoumá s pomocí analogové kamery prostředí pražského metra a přepravujících se lidí, kteří ve velké většině třímají v rukou své mobilní telefony. Vzniká tak experimentální dialog mezi analogovým a digitálním, lidským a umělým, realitou a představivostí. Tato dialektičnost je patrná rovněž v procesu vzniku snímku: hudbu k filmu vytvořila bratislavská producentka Sofia Nøt a Čierny část vizuální složky filmu svěřil generativnímu systému na tvorbu realistických obrazů DALL·E 2.
Filmová premiéra se uskutečnila na festivalu MFDF Ji.hlava (2023).
Přibližná délka snímku je 4 min.

V roce 1984 využil Radek Pilař nově objevené médium videa k experimentování se starším filmovým materiálem ze 60. let. Jeho součástí byly i filmy, které kolem roku 1963 maloval barvou přímo na průhledný 16mm pás. Z nich pořídil screener na formát Betamax a přitom je přepracoval různými trikovými postupy. Vznikla tak řada studií, ve kterých filmy promítal na různé povrchy, nebo je upravoval kamerovými videoefekty. V roce 1984 vznikla první verze videa s názvem „Pink Floyd”, kde obraz doplnil hudbou z alba Meddle (1971). Není zřejmé, zda-li a kde byla tato verze veřejně prezentována. K materiálu se Pilař vrátil kolem roku 1990, když pracoval s obrazovým technikem Martinem Hřebačkou ve studiích Prograf a ACE. Tam podrobil materiál dalšímu efektovému zpracování s použitím novějších technologií, například jej rozdělil do obrazových mřížek, zpomalil a v některých případech doplnil počítačovou animací. Některé z pracovních verzí videa po roce 1990 jsou opatřeny zvukovým doprovodem záznamu projevu Miloše Jakeše v Červeném Hrádku u Plzně z roku 1989. Ze všech archivovaných verzí byla veřejně prezentována pouze autorizovaná reprezentace pod názvem „Barvy, 1965” - například na výstavě Český obraz elektronický (Výstavní síň Mánes, Praha 1994), nebo na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě (Jihlava 2021). Tato verze je také uvedena v Pilařově monografii (Josef Brukner a kol., Radek Pilař: obrazy, ilustrace, animovaný film, video. Praha: Slovart 2003). Přibližná délka této autorizované reprezentace audiovizuálního díla jsou 2 min.

Autorizovaná reprezentace zvukové stopy díla Rozhovor se Sylvií Plath (2006, autorkou Adéla Babanová)

Autorizovaná reprezentace videozáznamu přednášky Šárky Svobodové, která byla původně součástí doprovodného programu výstavy Alžběty Bačíkové v galerii TIC v Brně (2017).

Autorizovaná reprezentace veřejně prezentované verze audiovizuálního díla Barvy (po roce 1990, autorem Radek Pilař). Verze vznikla trikovou úpravou původního screeneru 16mm filmu (1963), který byl vytvořen na formátu Betamax. Tato verze byla prezentována pod názvem „Barvy, 1965“.

Autorizovaná reprezentace jedné z původních verzí Abstraktních animací ze 60. let (autorem Radek Pilař). Tato verze byla vytvořena na 16mm filmovém pásu.

Autorizovaná reprezentace jedné z původních verzí Abstraktních animací ze 60. let (autorem Radek Pilař). Verze byla vytvořena na 16mm filmovém pásu, její přibližná datace je rok 1963.

Autorizovaná reprezentace jedné z původních verzí Abstraktních animací ze 60. let (autorem Radek Pilař). Verze byla vytvořena na 16mm filmovém pásu, její přibližná datace je rok 1963.

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Velká dětská symfonie (1985, autorem Radek Pilař).Tato verze historicky nesla název Bernhard Heinrich Romberg – Kindersymphonie op. 62, Rondo.

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Pinup (1963, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Zrcadlo času (1985, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Musica Picta – Chvíle něhy (1988 / 1991, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Musica Picta – Čas tance (1989, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Malování do vzduchu (1965, autorem Radek Pilař).

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace původní verze audiovizuálního díla Musica Picta – Čas radování (1985 / 1991, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace pracovní verze audiovizuálního díla Image Maker (2015, autorkou Pavla Sceranková)

Autorizovaná reprezentace zvukové stopy instalační verze audiovizuálního díla Setkání – verze v anglickém jazyce (2018, autorkou Alžběta Bačíková)

Autorizovaná reprezentace zvukové stopy instalační verze audiovizuálního díla Setkání – verze v českém jazyce (2018, autorkou Alžběta Bačíková)

Autorizovaná reprezentace obrazové stopy instalační verze audiovizuálního díla Setkání – verze v anglickém jazyce (2018, autorkou Alžběta Bačíková)

Autorizovaná reprezentace obrazové stopy instalační verze audiovizuálního díla Setkání – verze v českém jazyce (2018, autorkou Alžběta Bačíková)

Autorizovaná reprezentace instalační verze audiovizuálního díla Prohnutá dlažba – kanál 3 (2017, autorkou Alžběta Bačíková)

Autorizovaná reprezentace instalační verze audiovizuálního díla Prohnutá dlažba – kanál 2 (2017, autorkou Alžběta Bačíková)